Letos ( vlastně už vloni )to s náma nedopadlo zrovna nejlíp. S tím instruktorem to moc nedopadlo, ale blýska se na lepší časy ... náš VELKÝ vůdce se připravuje na zkoušky. Takže nám zbyla ta první možnost. A to byste nevěřili, jak si to ti pacholci hlídají.
   Zprvu se nám zdálo divné, proč když jedeme kolen nejakého rybáře, začne ten vždycky kvapně mluvit do vysílačky ... a takyže nás na konci našeho překrásného zahřívacího horního úseku Salzachu čekala delegace jakýchsi podivných pánů, co vypadali jako vášniví sběratelé poznávacích značek vodáckých autobusů ... Ale všechno dobře dopadlo ( do dnes žádná faktura nepřišla ... ;-)

Takže Rakous ko tentokrát jen stručně :

12.7. -	přejezd z domoviny (Pardubic) do Werfenu (Rak.)
13.7. -	Salzach ... už klasická rozjezdová řeka; WW 2,3+ Möll ... poklidná říčka, trošku technická, méně vody, hezčí okolí, jedna z mála, která se smí ještě jezdit ; WW 2,2+

14.7. - Tohle je ná ledek jednoho takového nekonečného stoupání z cesty do italského Fucine. Ne že by to autobus nezvládal, naopak, ale přece jenom odfrka mu dáme, má před sebou ješte celý zájezd ... :-)

15.7. - Fantastická řeka NOCE, opravdu letošní nejhezčí řeka, kterou jsem jel. Hodně technická, ale přitom dostatek vody. Nádherně čistá, mezi krásnými horami, rychlá, studená a tak dál, vždyť to znáte. Denní dávka 28km, WW 3,4,4+

   Na téhle řece si také naše výprava připsala první cvak ( Sava - posádka dobrá, no jo ale zadákama ženský ;-), na foto vpravo )
   Náš sehraný tým si drží čisté konto :-) ( na foto vlevo )

16.7. - Ráno, docela prosté ráno, ale tohle, italské, to není jen tak něco ... to se musí vidět, jako os tatně všechno co kolem sebe vidíme.
   Tento den se naše výprava už tradičně rozdělila na dva tábory. Jedni se pustili dolů po řece Noce jako předchozí den, druzí se vydali vzhůru do okolních parádních kopečků.

17.7. - Přejezd k řece Dora Baltea, kousek za Aostou. Byla by to určitě pěkná řeka, ale po konzultaci s místními raftaři jsme byli nuceni kvůli vydatným dešťům zůstat "na suchu" (i když pršelo jen se lilo :-) < /TD>

   První ze 2 sjezdů perfektní řeky Isére, úsek Bourg St. Maurice - Centron. Navzdory mohutným dešťům nebylo díky přehradě tolik vody jako obvykle, čímž se pro nás stávala opět neznámou, ačkoli jsme ji už párkrát jeli.WW 3,4,4+

   Tato řeka se stala "osudnou" pro reputaci posádky našeho raftu - Ponorky. Zásluhou již zmíněné Savy, která se nám v úplně neočekávaném okamžiku za ohybem řeky postavila přes řeku, když uvízla a jednom z balvanů. Hustý déšť a podcenění situace způsobilo své a tak náš doposud neposkvrněný tým se ocitá poprvé (a bohudík naposledy) z větší části pod vodou a raft v poněkud neobvyklé poloze, totiž dnem vzhůru. A viníci z toho jak na potvoru vyvázlli v pohodě, nebýt nás, byli by na tom šutru dodnes :-).

19.7. - "Výlet" za kratičkým úsekem řeky Doron de Bozel. Celkem zajímavá řeka (my ani jiné nejezdíme :-), v úseku který jsme jeli ani ne moc těžká. Ale přece jen kvůli pár hupům (menší z nich je na foto) jsem vyrazili pouze s jedním Gräbnerem což je tank kterýmu skoro nic nevadí a z jízdy na němž taky skoro nic nemáte ... WW 3,4+, by voko

20.7. - Druhý sjezd Iséru. Tentokrát se nám i počasí vydařilo, svítilo slunce, což je vždycky příjemné, obzvlášť v té studené vodě. Ani voda už nebyla tak černá a neskřípala mezi zuby jako po tom dešti.
   Tendle den byl náročný zvláště pro VELKÉHO vůdce, který se rozhodl, že si to sjede na kajaku. No, ten dopad :-). Dva cvaky, př i jednom z nich musel "vyplavat", mluví za sebe. Paradoxem je, že se cvaknul kousek před náročným úsekem - Bagrem - a kousek za ním.

21.7. - Naše bohužel poslední řeka, La Dranse. Je to jako vždy pěkná řeka, ale trpí nedostatkem vody. Jezdí se totiž po d přehradou a ta pouští vodu snad jen o svátcích !
   Ale jinak paráda, krásná technická řeka, zasazená do překrásných kopců. Na kráse jí neubírá ani množství komerčáků, kterých tam je víc jak dost. Tipuju WW 2,3
   Potom už přejezd do Švýcar. Spaní načerno v malém tábořišti u řeky, šetříme pivem a tak otvíráme každý svůj ve Francii koupený soudeček nejlevnějšího stolního vína, co se naskytlo .. ojojoj, moje hlava ...

22.7. - Příjezd a utáboření v Lauterbrunnenu. Úplně nejskvěleji položené městečko, jaké znám. Zasazené do nepříliš široké prolákliny mezi kolmé skály s vodopády a "panoramatama" viz foto -výhled na Jungfrau. Za odpoledne jsme stihli ještě malou proc házku na 1489 m.n.m. vysoký Grütschalp s vyhlídkou na zítřejší trasu pod Eiger. Já blbec si nevzal pohory a tak jsem si oddělal maratónky.

23.7. - Totálně se nám nevydařilo počasí, ale riskli jsme to a do kopců stejně vyrazili. Nejdříve jen tak mrhlolí a pak zase leje ... prostě smůla, z parádní tůry byla akorát procházka v mlze a ta zrovna fotogenická není.
Trasa : Lauterbrunnen - Wengen - Männlic hen (2227 m.n.m.) - Kleine Scheidegg (2225 m.n.m.) - Wengen - Lauterbrunnen
No a zatím, než jsme se stačili vrátit, pustili se naši do předposledího soudku, takže po krátké chvíli "zasyčel" a my zase jen sušili hubu.

24.7. - Počasí jak víno. Natruc. Jako kdyby to vědělo, že už ho zas tolik nepotřebujem. Prohlídka Grindemwaldu, malebného horského střediska, taky bych si tam zajel zalyžovat ... až jednou ...
   ; Interlaken - město ležící mezi jezery, které spojuje jakýsi průliv nebo jak se tomu říká. Tady nás počasí zase vytrestalo. Člověk než stačí uběhnout 300 metrů tak je mokrej až ... nevim kde. To sušení na záchodech nemám rád :-)
Na noc do známého tábořiště, kde taky padla poslední bečka, dej jí Panbůh věčnou slávu.

25.7. - Už vlastně jen vyplňujeme vol ný čas a utrácíme poslední abytky peněz. Prohlídka Luzernu, přejezd do Němec.

26.7. - Příjemným zpestřením návratu domů byla kopací zastávka v Ambergu. Vodní ráj. V yblbnout, vysaunit a hybaj dom.

27.7. - A zase Pardubice a rodiče a :"Co, jak jste se měli, to sme rádi že jste doma a měli jste dost jídla ... a peníze, nescházeli Vám ... a ... " a čert aby to sepral, měsíc bych tam ještě byl a ne tady ...